Proč je dobře dělat chyby

Byla jsem vychovávána, že dělat chyby se nemají. Dlouhé roky jsem se tohoto vzorce urputně držela. Měla jsem obrovský strach, abych je nedělala. Má touha, ale poznávat nové byla silnější a tak jsem se mnohdy se sebezapřením  pouštěla do činností o kterých jsem neměla ani páru.

Bylo jedno, zda se jednalo o malování, vaření, zdobení dortů, výměna kola při defektu, řezání na pokosové pile nebo jiné běžné  i neběžné denní činnosti.

Když jsem byla mladší, vůbec jsem si neuvědomovala, že ten vzorec s přibývajícími roky bude čím dál tím více hlasitější. Začal vítězit. Pustit se do něčeho nového a neznámého mi činilo čím dál tím více z obav ,že udělám chybu.

Jednoho dne mi však došlo, že můj vzorec je špatný. Nemohu zůstat stát na místě a zakrnět. Začala jsem s tím pracovat. Neustále jsem se přesvědčovala a zároveň ubezpečovala, že dělat chyby je ta nejkouzelnější věc. Udělám chybu a musím s ní pracovat. Co teď s tím?

Uvědomila jsem si, že právě chyby mě donutí přemýšlet jak z té šlamastiky ven. Zpočátku jsem si nevěděla rady, ale už se chyb nebojím a začala jsem je mít docela ráda. Samozřejmě, že né všechny.

A tak když dnes tvořím mnohdy riskuji i s vědomím, že pokud udělám chybu, budu přemýšlet co s ní. Je to sice někdy zdlouhavý proces,ale mnohdy stojí za to. A co je na tom tak úžasného? No přece to, že objevím nový postup, který mě posune dál.

Miluji dny, kdy si mohu říci: “ DNESKA JSEM NEŽILA NADARMO“

A pokud jste nastaveni tak jak já, ještě donedávna, zkuste změnu a dělejte chyby.

Protože pokud děláte chyby, pak děláte nové věci, zkoušíte nové věci, učíte se, měníte se. Děláte věci, které jste nikdy předtím nedělali, a co je nejdůležitější děláte a tvoříte.